Jedním z nejdiskutovanějších témat, na které s klienty, ať už v lékárně nebo na klinice celostní medicíny, narážíme, je cholesterol. Cholesterol je jednou z nejdiskutovanějších živin v historii medicíny. V posledních padesáti letech je cholesterol označován za hlavního viníka epidemie kardiovaskulárních chorob. Nadměrný důraz na cholesterol způsobil démonizaci určitých potravin, například vajec, a vedl k záplavě potravin s nízkým obsahem cholesterolu a tuku. Někteří odpůrci cholesterolu dokonce navrhovali přidávat léky na snížení jeho hladiny do fast foodových pokrmů, žvýkaček nebo pitné vody. V tomto článku pokusím nastínit tuto problematiku poněkud celostněji.
Cholesterol je důležitou součástí buněčných membrán, je prekurzorem mužských i ženských pohlavních hormonů a steroidních hormonů, účastní se tvorby žlučových kyselin, které jsou nezbytné pro trávení tuků, a v kůži se po slunečním ozáření přeměňuje na vitamín D. Cholesterol je produkován játry vždy právě v takovém množství, které je nezbytné pro okamžité splnění všech funkcí v organismu.
Ve skutečnosti je cholesterol přirozeně se vyskytujícím tukem, který je pro zdraví zcela nezbytný. třebaže nadměrné hladiny LDL cholesterolu (tzv. "špatného" cholesterolu) mohou zvýšit riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění.
ZÁKLADNÍ FUNKCE CHOLESTEROLU
Stavební složka buněčných membrán: Cholesterol je důležitou složkou buněčných membrán. Pomáhá udržovat jejich stabilitu a pružnost.
Prekurzor hormonů: Cholesterol je klíčovou surovinou pro tvorbu mnoha hormonů v těle, včetně pohlavních hormonů (estrogenů, progesteronu, testosteronu) a kortikosteroidů (například kortizolu).
Tvorba žlučových kyselin: Cholesterol je přeměňován na žlučové kyseliny v játrech. Tyto kyseliny jsou nezbytné pro trávení a vstřebávání tuků, zejména vitamínů rozpustných v tucích.
Podpora nervového systému: Cholesterol je nezbytný pro správnou funkci nervového systému. Přispívá k tvorbě myelinové pochvy, která obklopuje nervová vlákna a zajišťuje rychlý a účinný přenos nervových signálů.
Syntéza vitamínu D: Cholesterol je zapojen do tvorby vitamínu D v kůži pod vlivem slunečního záření.
CHOLESTEROL A STRAVA
Vztah mezi hladinou cholesterolu v krvi a stravou je poměrně složitý. Stravou můžeme do jisté míry ovlivnit hladiny cholesterolu v těle, zejména pak hladinu LDL cholesterolu (tzv. "špatného" cholesterolu), který je spojován s rizikem kardiovaskulárních onemocnění.
Příjem potravy bohaté na nasycené a transmastné kyseliny může zvýšit hladinu LDL cholesterolu v těle (více ve článku Cholesterol, dyslipidémie a samoléčba.)
U některých lidí může stravování ovlivnit hladinu cholesterolu více než u jiných. Existuje genetická predispozice pro zvýšenou absorpci cholesterolu z potravy u některých jedinců, a proto i při omezení příjmu nasycených tuků mohou mít vyšší hladiny cholesterolu.
Je také důležité si uvědomit, že cholesterol ve stravě není jediným faktorem ovlivňujícím hladinu cholesterolu v těle. Další faktory jsou genetika, fyzická aktivita a celkový životní styl. Pokud máte zájem o konkrétní informace o svém zdraví a vztahu mezi stravou a hladinou cholesterolu, je nejlepší se poradit se svým lékařem nebo jiným specialistou v oblasti zdraví a výživy.
TEN DOBRÝ A TEN ŠPATNÝ CHOLESTEROL
Dva známé typy cholesterolu jsou často popisované jako "hodný" cholesterol HDL (lipoprotein s vysokou hustotou) a "špatný" LDL neboli lipoprotein s nízkou hustotou. Obecně je hladina HDL cholesterolu souvisí se schopností organismu transportovat přebytečný cholesterol do jater. "Špatnost" LDL souvisí se schopností těchto lipoproteinových částic, pokud je jich nadbytek, usazovat se ve stěnách cév a snížit tak jejich průchodnost (tzv. ateroskleróza). Ucpané nebo zúžené cévy se často začínají projevovat vysokým tlakem nebo u mužů erektilní dysfunkcí. Takto poškozené cévy mají zvýšenou tendenci k srážení krve, a tedy nadále zvyšují kardiovaskulární riziko (infarkt myokardu, mrtvice) . A zejména tento účinek LDL částic (notabene ne všech LDL částic, jak si ukážeme dále) vedl k dnes překotné snaze řešit hladinu cholesterolu použitím statinů.
MÝTY OKOLO VYSOKÉHO CHOLETEROLU
Na vzniku kardiuvaskulárních onemocněních (včetně aterosklérozy) se podílí kolem 200 nejrůznějších faktorů, jedním z nich je i zvýšená hladina LDL cholesterolu a triglyceridů v krvi. Západní medicína je až dogmaticky orientována na hladinu LDL a jeho snižování pomocí léčivých přípravků, ačkoliv již dlouhou dobu víme, že kromě vysokého cholesterolu se na kornatění tepen také podílí zánětlivý proces, který následně spouští oxidaci LDL cholesterolu.
Oxidovaný (tedy ten skutečně špatný) cholesterol (oxLDL) je zkoumán více než 30 let. Oxidovaný lipoprotein s nízkou hustotou (oxLDL) může podporovat zánět a ukládání lipidů v arteriální stěně. OxLDL se ukázal jako rizikový faktor pro srdeční onemocnění a ztučnění jater. Samotný cholesterol by tedy bez zánětu byl jen poloviční problém. Zánět se tak do velké míry podílí na kornatění tepen a rozvoji negativních účinků cholesterolu.
Bezhlavé snižování hladiny cholesterolu bez kontextu dalších faktorů skutečně nemá pro prevenci srdečně-cévních chorob valný význam, v některých případech naopak,
STANOVENÍ LIPIDOVÉHO SPEKTRA
Cílové hodnoty lipidového panelu v krevním vyšetření se mohou mírně lišit v závislosti na specifických zdravotních směrnicích a normách v jednotlivých zemích. Zde jsou obecné cílové hodnoty, které jsou nejčastěji doporučovány:
Je důležité si uvědomit, že tyto hodnoty jsou pouze obecnými směrnicemi a každý pacient by měl konzultovat výsledky svého lipidového panelu s odborníkem, který může posoudit individuální faktory a případné riziko kardiovaskulárních onemocnění.
Zdravotnický odborník může také přizpůsobit cílové hodnoty na základě věku, zdravotního stavu a dalších individuálních faktorů.
PŘEŽIJETE DALŠÍCH DESET LET?
SCORE (Systematic COronary Risk Evaluation) tabulky v kardiologii slouží k hodnocení a stratifikaci rizika vzniku srdečně-cévních příhod u jednotlivých pacientů. Tyto tabulky jsou založeny na epidemiologických studiích a klinických datech, které umožňují odhadnout pravděpodobnost vzniku srdečního infarktu, cévní mozkové příhody nebo jiných kardiovaskulárních událostí u jednotlivých pacientů v určitém časovém horizontu (například 10 let).
SCORE tabulky zohledňují několik faktorů rizika, které mohou přispět k vzniku srdečně-cévních příhod, jako je věk, pohlaví, kouření, hladina krevního tlaku, hladina cholesterolu v krvi a přítomnost diabetes mellitus. Na základě těchto faktorů se pacientovi přiřadí určitý počet bodů a podle celkového skóre se stanoví riziko srdečně-cévních příhod.
SCORE tabulky mají za cíl pomoci lékařům identifikovat jednotlivé pacienty s vysokým rizikem srdečně-cévních příhod a určit vhodnou strategii prevence, jako jsou změny životního stylu (například zlepšení stravovacích návyků, zvýšení fyzické aktivity) nebo farmakoterapie (například statiny pro snížení hladiny cholesterolu).
Je důležité poznamenat, že SCORE tabulky jsou nástrojem pro orientační hodnocení rizika a jejich využití by mělo být kombinováno s klinickým posouzením a individuálními faktory pacienta. Použití SCORE tabulek by mělo být prováděno v rámci klinického posouzení a konzultace s odborným lékařem nebo jiným zdravotníkem.
HODNOTY CHOLESTEROLU A CELOSTNÍ PŘÍSTUP
Pojďme si nyní ukázat, které hodnoty považuje celostní medicína vzhledem k cholesterolu za důležité. Např. lékaři americké naturopatie nahlížejí na hodnoty v klasickém lipidovém panelu následovně:
a/ hodnota celkového cholesterolu by měla být nižší než následující hodnoty:
ženy 250 mg/dL = 6,5 mmol/L
muži 220 mg/dL= 5,7 mmol/L
Vyšší hladina cholesterolu by neměla být jako taková snižována léky, jelikož rozhodující jsou hlavně hladiny HDL, triglyceridů , zánětlivých markerů a hladiny cukru. Ale ani vyšší hodnota celkového cholesterolu by neměla být léčena léky na cholesterol, rozhodující jsou hlavně HDL a triglyceridy, stav vnitřního zánětu a hladina cukru.
b/ hodnota LDL – měla by být pod hodnotou 130 mg/dl = 3,4 mmol/l
Vyšší hodnota nemusí nutně znamenat ohrožení kardiovaskulárním rizikem. (Poznámka: V ČR jsou tyto referenční meze: muži 2,20 – 3,30 mmol/l, ženy 2,20 – 3,51 mmol/l). Americká přírodní medicína tuto hodnotu nepovažuje za prioritní, protože ve skutečnosti není měřena, ale je jen dopočítávána podle tzv. Friedewaldovy rovnice (tj. LDL cholesterol = Celkový cholesterol – Triglyceridy*0,4537 – HDL cholesterol) z ostatních měřených složek cholesterolu. Uvádí se, že tato hodnota může mít až 50% chybu. A proto nemusí být vlastně ani správná. Proto američtí lékaři – naturopaté této hodnotě nepřikládají velkou důležitost. V nedávné době se totiž zjistilo, že LDL není pouze jeden typ, ale že existují více typů LDL částic – viz níže.
c/ hodnota HDL – měla by být vyšší než 50 mg/dl = 1,3 mmol/l, ale nad 70 mg/dl =1,8 mmol/l je lepší
Tato hodnota je podle lékařů západní medicíny hodně důležitá. Pokud ji máte nízkou nebo jen průměrnou, je třeba s vaším cholesterolem něco dělat.
d/ hodnota triglyceridů by měla být nižší než 100 mg/dl = 1,1 mmol/l (optimum je pod 70 mg/dl = 0,8 mmol/l)
Tato hodnota má skutečně vypovídající hodnotu. Pokud máte triglyceridy vyšší, než je tato hodnota, je to skutečně nevyhovující stav a měli byste s tím něco dělat. Hodnota triglyceridů se podílí i na hodnotě celkového cholesterolu. Pokud tedy snížíte triglyceridy, dojde i k tomu, že se vám sníží i hodnota celkového cholesterolu.
Běžného člověka měly zajímat ze standardního cholesterolového panelu pouze dvě hodnoty: HDL a triglyceridy, které mají skutečně vypovídající hodnotu. Tyto hodnoty se dají velice dobře ovlivnit životosprávou a výživou. Přírodní medicína samozřejmě dává tomuto postupu přednost před užíváním léků na cholesterol (např. statinů).
LDL POD LUPOU
Subfrakce LDL (low-density lipoprotein) částic jsou různé varianty LDL, které se liší svými fyzikálně-chemickými vlastnostmi a metabolickými charakteristikami. Některé z hlavních rozlišovaných subfrakcí LDL částic jsou:
Malé husté LDL (sdLDL): Tyto subfrakce jsou menší a hustější než běžné LDL částice. Jsou spojovány s větším rizikem pro rozvoj kardiovaskulárních chorob, protože se snáze vnikají do stěn cév a mohou podporovat tvorbu aterosklerotických plátů.
Velké "nadýchané" LDL (lbLDL): Tyto subfrakce jsou větší a mají větší objem než běžné LDL částice. Jsou považovány za méně aterogenní (méně schopné způsobovat tvorbu aterosklerotických plátů), ale stále jsou spojovány s určitým kardiovaskulárním rizikem.
Střední LDL (iLDL): Tato subfrakce se nachází mezi malými hustými LDL a velkými buclatými LDL. Má určité charakteristiky obou typů.
Rozlišování těchto subfrakcí LDL částic se provádí pomocí metody elektroforézy nebo ultracentrifugace, která umožňuje separaci LDL podle jejich velikosti a hustoty. Identifikace konkrétních subfrakcí může poskytnout další informace o riziku kardiovaskulárních onemocnění a může být využita pro lepší diagnostiku a léčbu.
Konkrétní test na rozlišení těchto subfrakcí proberu v dalším článku.
ZÁVĚR
Je důležité si uvědomit, že hladina cholesterolu je pouze jedním z mnoha rizikových faktorů aterosklerozy. Kromě ní je třeba brát v úvahu také další faktory, jako je kouření, hypertenze, diabetes nebo rodinná anamnéza. Je proto nezbytné pravidelně navštěvovat lékaře a provádět preventivní vyšetření, která pomohou identifikovat přítomnost těchto rizikových faktorů a přijmout odpovídající opatření.
V konečném důsledku je klíčové vytvořit si zdravý životní styl, který zahrnuje vyváženou stravu, pravidelnou fyzickou aktivitu a dodržování doporučení lékaře. Při správné péči o své zdraví a vědomí rizik spojených s aterosklerózou můžeme významně snížit nejen riziko srdečně-cévních onemocnění, ale také zlepšit celkovou kvalitu života.
ZPRACOVAL
specialista na výživu a prevenci
POZNÁMKA
Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
ODKAZY
Odkazy a zdroje zašleme na vyžádání na mail.