Zájem o využití nutraceutik a potravních doplňků přiROL, DYSLIPIDÉMIE A SAMOLÉČBA léčbě dyslipidemie neustále roste. Podle mnoha studií mohou nutraceutika pomoci dosáhnout cílových hladin lipidů a snížit kardiovaskulární riziko. Některá nutraceutika prokázala významný účinek na snižování hladiny lipidů v klinických studiích, a navíc mohou některá pozitivně ovlivnit další faktory spojené s kardiovaskulárním rizikem, jako je endoteliální funkce nebo elasticita cév. Cílem tohoto článku je poskytnout přehled nutraceutik a jejich vlivu na dyslipidemii u pacientů, kteří se rozhodli řešit dyslipidémii přírodní cestou anebo nedosáhli cílových hladin lipidů popřípadě mají intoleranci vůči statinům.
CO JSOU NUTRACEUTIKA?
Nutraceutikum je termín, který kombinuje slova "nutriceutical" a "pharmaceutical" a označuje potravní látku nebo doplněk stravy, který má zdravotní přínosy a léčebné účinky. Nutraceutika jsou obvykle izolované nebo syntetizované formy přírodních látek, jako jsou vitamíny, minerály, bylinné extrakty nebo bioaktivní látky, které mají prokazatelné farmakologické účinky na lidské tělo.
Nutraceutika se často používají k podpoře zdraví, prevenci onemocnění a jako doplňková terapie při léčbě různých stavů. Jejich účinky mohou zahrnovat snižování rizika srdečně-cévních onemocnění, podporu imunitního systému, zlepšení trávení, zvýšení energetického stavu nebo posílení kloubů a kostí.
Je důležité si uvědomit, že nutraceutika nejsou plnohodnotnými léky a jejich účinky mohou být omezené nebo individuální. Použití nutraceutik je vždy dobré konzultovat s odborníkem, jako např. lékařem, farmaceutem, nebo jiný zdravotnický pracovníkem, který je schopen posoudit individuální stav a nastavit odpovídající doporučení.
Nutraceutika s hypolipidemickou aktivitou se dělí do tří kategorií podle mechanismu účinku:
přirození inhibitoři vstřebávání cholesterolu ve střevech
inhibitory syntézy cholesterolu v játrech
induktory exkrece LDL-C
Některé z těchto látek mají překrývající se účinky nebo jejich účinky nejsou zcela objasněny.
Nutraceutika jako inhibitory střevní absorpce cholesterolu
ROSTLINNÉ STEROLY A STANOLY (PS)
Steroly a stanoly jsou látky přítomné v rostlinách, které se podobají chemické struktuře cholesterolu a mohou blokovat vstřebávání cholesterolu v trávicím systému a tím mohou snížit jeho hladinu v krvi. Pro vyšší terapeutický účinek těchto látek jsou výborným vehikulem tuky, ideálně rostlinného původu. PS snižují množství absorbovaného cholesterolu od 30 do 50 %
Rostlinné steroly a stanoly také mírně ovlivňují hladinu triglyceridů v krvi, ale pouze u pacientů s vysokou hladinou těchto látek na začátku léčby. Navíc mají mírný, ale významný vliv na hladinu C-reaktivního proteinu.
Účinnost a bezpečnost těchto látek je podpořena znalostí mechanismu účinku (PS působí na molekulární úrovni, například zvýšením exprese přenašeče ABCA1 a inhibicí enzymu acyl koenzym A cholesterol acyltransferázy).
ROZPUSTNÁ VLÁKNINA
Rozpustná vláknina má několik mechanismů, které přispívají ke snižování hladiny cholesterolu v krvi. Zde je několik hlavních mechanismů:
1. Snížení vstřebávání cholesterolu:
Rozpustná vláknina se váže na cholesterol v gastrointestinálním traktu a zabraňuje jeho vstřebávání do krevního oběhu. Vláknina vytváří gelovitou hmotu, která zpomaluje pohyb potravy a zvyšuje časový interval, během kterého je cholesterol vystaven absorpci. To může vést ke snížení množství cholesterolu, který se dostane do krevního oběhu.
2. Zvýšení vylučování cholesterolu:
Rozpustná vláknina může stimulovat tvorbu kyselin v játrech, které jsou potřebné pro vylučování cholesterolu žlučí. To vede k vyššímu vylučování cholesterolu z těla a snižuje jeho hladinu v krvi.
3. Ovlivnění metabolismu žlučových kyselin:
Rozpustná vláknina může ovlivnit metabolickou dráhu žlučových kyselin. Některé typy vlákniny mohou zvýšit tvorbu kyselin z cholesterolu v játrech, což vede ke snížení množství cholesterolu dostupného pro resorpci zpět do těla. Tím se podporuje větší exkrece cholesterolu.
4. Ovlivnění mikrobiálního složení střev:
Rozpustná vláknina může také ovlivnit složení a aktivitu střevní mikroflóry. Některé druhy mikroorganismů v trávicím traktu mohou metabolizovat vlákninu na látky, které ovlivňují cholesterolový metabolismus. Například mohou produkovat kyselinu máselnou, která inhibuje tvorbu cholesterolu v játrech.
Existuje několik druhů rozpustné vlákniny, které se liší svou chemickou strukturou a vlastnostmi. Některé z hlavních druhů rozpustné vlákniny zahrnují: Beta-glukan, pektin, inulin a rostlinné gumy.
Beta-glukan
Beta-glukan je rozpustná vláknina přítomná především v ovsu a dalších rostlinách, bakteriích, řasách, houbách a kvasinkách. V roce 2010 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) potvrdil, že ovesný beta-glukan má schopnost výrazně snižovat hladinu cholesterolu v krvi při denní dávce 3 g. Podle amerických a evropských doporučení pro léčbu dyslipidemie může konzumace rozpustných vláknin odvozených z ovsu bohatého na beta-glukan v množství 5–15 g/den (evropské doporučení) nebo 10–25 g/den (americké doporučení) významně snížit hladinu cholesterolu v krvi. Nicméně přesvědčivá data zatím nejsou dostupná.
Psyllium
Psyllium je přírodní zdroj koncentrované vlákniny získávaný z vyčištěných obalů semen jitrocele. Bylo pozorováno významné snížení celkového cholesterolu a LDL-C v závislosti na podávané dávce, přičemž se prokázala dobrá účinnost i u dětí a dospívajících. Podávání psyllia také pozitivně ovlivňuje parametry související s glukózovým metabolismem. Psyllium má dobrý bezpečnostní profil (v dávkách až 20 g/den), který byl potvrzen americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (US FDA) a dalšími autoritami. Nicméně přesvědčivá data zatím nejsou dostupná.
Glukomanan
Glukomanan je součástí rostliny Amorphophallus konjac (známé také jako "konjakový kořen", rostlina na obrázku níže). Jedná se o polysacharid složený z glukózy a manózy. Glukomanan významně snižuje hladinu LDL-C a TG. Jeho účinek na snižování hmotnosti je rozporuplný. Podávání glukomananu dětem s primární hyperlipidemií vykazovalo pozitivní výsledky, které byly výraznější u dívek. Vliv pohlaví je také pozorován u jiných druhů rozpustné vlákniny a pravděpodobně je způsoben interakcí mezi pohlavními hormony a metabolismem lipidů. Nicméně vstřebávání glukomananu může narušit absorpci některých léčiv, zejména lipofilních, a proto je třeba tato léčiva užívat nejméně 1 hodinu před, nebo nejméně 4 hodiny po podání glukomananu.
CHITOSAN
Chitosan je další přírodní látka, která se často používá pro snižování hladiny cholesterolu. Je to vláknina získávaná z krunýřů korýšů, jako je kreveta nebo krab. Má několik vlastností, které mohou mít vliv na cholesterol: Má schopnost vázat se na tuky a cholesterol v trávicím traktu. Když se chitosan spojí s tuky, vytváří nerozpustný komplex, který se nedokáže vstřebat. Tím se snižuje množství tuků a cholesterolu, které se dostanou do krevního oběhu.
Chitosan podobně jako psyllium vytváří gelovitou hmotu v trávicím systému, která může zpomalit vstřebávání cholesterolu z potravy. Tím se omezuje množství cholesterolu, které se dostává do krevního oběhu.
Výzkumy o vlivu chitosanu na snižování cholesterolu však dosud neposkytly jednoznačné výsledky. Některé studie naznačují, že chitosan může mírně snížit hladinu celkového cholesterolu a LDL cholesterolu, zatímco jiné studie nezaznamenaly signifikantní účinek.
PROBIOTIKA
Některá probiotika se ukázala jako schopná snižovat hladinu cholesterolu v krvi. Mezi probiotika, která prokazují hypolipidemický účinek, patří:
Lactobacillus acidophilus: Toto probiotikum se běžně nachází v jogurtu a dalších mléčných výrobcích. Studie naznačují, že Lactobacillus acidophilus může snižovat hladinu celkového cholesterolu a LDL cholesterolu.
Lactobacillus plantarum: Tento druh probiotika se nachází v různých fermentovaných potravinách, jako je kysané zelí a kimči. Výzkumy naznačují, že Lactobacillus plantarum může pomáhat snižovat hladinu celkového cholesterolu a zvyšovat hladinu HDL cholesterolu (tzv. "dobrý" cholesterol).
Bifidobacterium bifidum: Toto probiotikum se běžně vyskytuje ve střevní mikroflóře a je přítomno v některých mléčných výrobcích. Studie naznačují, že Bifidobacterium bifidum může pomáhat snižovat hladinu celkového cholesterolu a LDL cholesterolu.
Je však třeba zdůraznit, že výsledky výzkumů se mohou lišit a přesné mechanismy, kterými probiotika ovlivňují hladinu cholesterolu, nejsou zcela známy. Navíc, účinky probiotik na cholesterol se mohou lišit mezi jednotlivci a závisí na mnoha faktorech, včetně druhu probiotika, dávkování, délky užívání a životního stylu.
Probiotika by neměla být používána jako samostatná léčba vysokého cholesterolu. Jejich účinek je obvykle mírný a je nezbytné kombinovat je s dalšími opatřeními ke snižování cholesterolu.
Nutraceutika jako inhibitory syntézy cholesterolu v játrech
ČERVENÁ FERMENTOVANÁ RÝŽE (RYR)
Červená fermentovaná rýže (RYR) je získávána fermentací rýže speciální kvasinkou (Monascus purpureus, Monascus pilosus, Monascus floridanus nebo Monascus ruber), která přenáší do rýže pigmenty a další látky s hypolipidemickými účinky, jako je monakolin K (MonK), který je strukturně podobný lovastatinu. RYR účinkuje prostřednictvím reverzibilní inhibice enzymu HMG-CoA reduktázy, který je klíčový pro syntézu cholesterolu v těle.
Hypolipidemická účinnost RYR je srovnatelná se středně intenzivními dávkami statinů. I když není úplně jasné, proč RYR dosahuje srovnatelného snížení cholesterolu v séru jako statiny (přestože obsahuje nižší dávky MonK), předpokládá se, že další složky RYR, jako jsou polynenasycené mastné kyseliny, mohou mít další účinky na snižování cholesterolu. RYR je obvykle lépe snášen než statiny, ačkoli přesný důvod není zcela jasný, pravděpodobně souvisí s nižšími dávkami MonK obsaženými v potravním doplňku ve srovnání se statiny.
RYR také zlepšuje endoteliální funkci, snižuje hladinu hs-CRP a má pozitivní účinky na ukazatele triglyceridů. Byl proveden také výzkum jeho vlivu v menších studiích. Metaanalýza prokázala, že RYR účinně snižuje riziko kardiovaskulárních příhod u dospělých a starších pacientů v sekundární prevenci.
RYR je vzácným příkladem nutraceutika, kterého byl hodnocen vliv na kardiovaskulární příhody. Prokázalo se, že RYR snižuje riziko ischemické choroby srdce, celkovou úmrtnost, cévní mozkovou příhodu, potřebu revaskularizačních procedur,a dokonce i výskyt malignit.
Přehled prokázaných nežádoucích účinků červené fermentované rýže:
Svalová bolest (myalgie): Nejčastějším nežádoucím účinkem RYR je svalová bolest, která může být mírná až silná. Tato bolest je často způsobena monakolinem K, který působí podobně jako statinové léky na snižování cholesterolu. Při užívání RYR je důležité sledovat příznaky svalové bolesti a konzultovat je se zdravotním odborníkem.
Zažívací potíže: Někteří lidé mohou mít po užívání RYR problémy se zažíváním, jako jsou bolesti žaludku, nadýmání, průjem nebo zácpa. Tyto příznaky jsou obvykle mírné a samy odezní, jakmile se tělo přizpůsobí RYR.
Poruchy jater: Monakolin K může mít toxický účinek na játra. U některých lidí byly hlášeny případy poškození jater po užívání RYR. Je důležité monitorovat funkci jater a konzultovat se zdravotním odborníkem, zejména při dlouhodobém užívání CFR nebo při současném užívání jiných léků, které mohou zatěžovat játra.
Interakce s léky: RYR obsahuje látky, které mohou ovlivnit účinky jiných léků. Například monakolin K může zvyšovat účinek léků na snižování krevního tlaku, což může vést k nadměrnému snížení tlaku. Změny v plazmatické koncentraci MonK mohou obecně ovlivnit inhibitory nebo induktory CYP450.
Velká pozornost se však musí věnovat další složce RYR, citrininu, což je metabolit mykotoxinu odvozeného z fermentace kvasinkami Monascus. Chronické užívání citrininu je u různých druhů zvířat nefrotoxické a je spojeno s výskytem nádorů ledvin. Regulační autority uvádějí 0,2 mg/kg tělesné hmotnosti denně jako nejvyšší množství citrininu, které může člověk užívat bez nefrotoxického účinku. Genotoxický a karcinogenní účinek však ani při těchto nízkých dávkách není vyloučen.
Přehled prokázaných nežádoucích účinků citrininu:
Toxický účinek na ledviny: Citrinin má schopnost poškozovat ledviny. Při vysokých dávkách a dlouhodobém vystavení citrininu mohou být poškozeny renální buňky a funkce ledvin může být narušena. Toxický účinek citrininu na ledviny byl prokázán u zvířat i in vitro studií.
Potenciální hepatotoxický účinek: Některé studie naznačují, že citrinin může mít hepatotoxické účinky, tedy může poškozovat játra. Nicméně, výzkumy provedené na lidech nejsou dostatečné, a proto je potřeba dalších studií k potvrzení těchto účinků u lidí.
Genotoxické účinky a negativní vliv na imunitní systém
Nicméně, většina těchto účinků byla studována převážně in vitro nebo na zvířatech.
Závěrem lze podávání RYR doporučit pro jeho vliv na LDL u pacientů se středně zvýšeným cholesterolem zejména v primární prevenci. Maximální denní dávka v Evropě jako doplněk stravy byla stanovena na 10mg MonK. Některé národní regulační úřady v Evropě nicméně navrhují nižší dávku z bezpečnostních důvodů. Speciální pozornost by se měla věnovat případům, při nichž je plná dávka RYR podávána pacientům s předchozí intolerancí statinů, neboť může způsobit podobné obtíže.
ČESNEK
Česnek (Allium sativum) obsahuje důležitou molekulu nazvanou alicin, která může fungovat jako inhibitor HMG-CoA reduktázy, skvalen monooxygenázy a acetylCoA-syntetázy. Česnek také může mít další mechanismy účinku, jako je blokování absorpce dietního cholesterolu a mastných kyselin a zvýšené vylučování žlučových kyselin. Dávka 6 g česneku denně (vzhledem k obsahu alicinu) byla označena jako potenciálně užitečná při mírné hypercholesterolemii. Bylo také popsáno příznivé ovlivnění dalších rizikových faktorů, například krevního tlaku a antitrombogenního působení.
PANTEIN
Pantetin je derivát kyseliny pantotenové (vitamin B5), jehož hypolipidemická aktivita byla široce testována. Pantetin in vitro inhibuje syntézu mastných kyselin a HMG-CoA-reduktázu. Některé z klinických hodnocení prokázaly tento účinek u lidí.
BERGAMOT
Bergamot je obvyklý název pro plod Citrus bergamia Risso, který se od ostatních citrusových plodů liší svým složením, zejména vysokým obsahem flavonoidů. Tyto flavonoidy, podobně jako statiny, inhibují enzym HMG-CoA reduktázu, snižují tvorbu cholesterolových esterů a mají další potenciálně příznivé účinky na metabolismus lipoproteinů. Flavonoidy z bergamotu také brání oxidaci LDL-částic, aktivují adenozin-monofosfát kinázu (AMPK) a působí jako antioxidanty. Bergamot pravděpodobně zvyšuje vylučování cholesterolu a žlučových kyselin stolicí. Studií, které se zabývají hypolipidemickými účinky bergamotu je však poměrně málo.
POLIKONASOL
Polikosanol je směsí alifatických alkoholů extrahovaných z vosku cukrové třtiny (Sacchrum officinarum L.) a prokázán je jejich inhibiční účinek na HMG-CoA-reduktázu, absorpci žlučových kyselin, aktivaci AMPK (zvýšení oxidace mastných kyselin). Data o polikosanolu jsou ale natolik rozporuplná, že by polikosanol neměl být v klinické praxi doporučován, dokud studie definitivně nepotvrdí jejich možný příznivý vliv na koncentrace lipoproteinů.
Nutraceutika jako induktory exkrece LDL-cholesterolu
BERBERIN
je alkaloid obsažený v kořeni, oddenku, stonku, plodu a kůře různých rostlin, včetně druhů rodu Coptis (Coptis chinensis, Coptis japonica), vodilka (Hydrastis canadensis) a dřišťál (Berberis aristata, Berberis vulgaris, Berberis croatica). Má několik mechanismů regulace hladiny cholesterolu v krvi:
Inhibuje enzym proprotein konvertázu subtilizinu kexinu typu 9 (PCSK9), což zvyšuje počet a omezuje degradaci LDL-receptorů v játrech.
Přímo zvyšuje exprese genu pro LDL-receptory.
Berberin také ovlivňuje střevní absorpci cholesterolu, zvyšuje vylučování cholesterolu stolicí a podporuje metabolismus žlučových kyselin. Navíc působí jako aktivátor AMPK, což vede k oxidaci mastných kyselin a snižuje expresi genů pro tvorbu tuků. Berberin také účinně inhibuje oxidativní stres.
Dávkování berberinu v rozmezí 500–1500 mg bylo prokázáno jako účinné a bezpečné při snižování hladiny lipidů v krvi, jak v primární, tak sekundární prevenci. V porovnání s jinými nutraceutiky s podobným mechanismem účinku vykazuje berberin významnější účinek na snížení hladiny triglyceridů, což je částečně spojeno s jeho pozitivním vlivem na inzulínovou rezistenci. Tyto vlastnosti činí berberin výhodným zejména pro pacienty, kteří nesnášejí statiny, a pro pacienty s metabolickým syndromem (MetS).
ZELENÝ ČAJ
Některé klinické studie naznačují, že konzumace zeleného čaje může působit protektivně proti ischemické chorobě srdeční (ICHS) a KVO. Zelený čaj je zejména bohatý na antioxidanty, jako jsou polyfenoly (až 35 % suché hmotnosti), což jsou dobře známé kardioprotektivní molekuly. Kromě antioxidačního účinku odvozeného z polyfenolů a snížení peroxidace lipidů může zelený čaj ovlivnit micelární solubilizaci a absorpci cholesterolu. Zelený čaj aktivuje AMPK (stimuluje lipogenezi) a inhibuje HMG-CoA-reduktázu. U čajových katechinů byla pozorována snížená reabsorpce žlučových kyselin, posílení exprese genu pro LDL-receptor a zvýšení biliární exkrece cholesterolu.. Vyšší hypolipidemická aktivita zeleného čaje byla pozorována v klinických studiích s delší dobou sledování. Zelený čaj má také mírný antihypertenzní účinek a obecně zlepšuje některé parametry cévní integrity. Zánětlivé parametry typu hs-CRP však výrazně neovlivňuje.
PROTEINY SÓJI A LUPINY
Předpokládá se, že hypolipidemický účinek sóji a lupiny žluté (Lupinus luteus) je způsoben bioaktivními peptidy, přestože vliv mohou mít také izoflavony. Mechanismy snižování hladiny cholesterolu u sóji a lupiny jsou mnohočetné a stále ještě ne zcela prozkoumané. Zahrnují ovlivnění exprese proteinů, které se účastní signálních drah regulujících hladinu cholesterolu (sterol-regulační elementové vazebné proteiny - SREBP1 a 2), snížení syntézy cholesterolu, zvýšení aktivity LDL-receptorů, zvýšení vylučování žlučových solí stolicí a další. Izoflavony v sóji pravděpodobně také přímo pozitivně ovlivňují endoteliální funkci a arteriální pružnost.
Další nutraceutika se smíšeným mechanizmem účinku
O3MK
Polynenasycené omega-3 mastné kyseliny (O3MK) jsou typem nenasycených mastných kyselin (PolyUnsaturated Fatty Acids - PUFA), které mají dvojnou vazbu v pozici 3 na konci uhlíkového řetězce. Tyto kyseliny se přirozeně vyskytují v potravinách živočišného původu (ryby, kril, vejce, oliheň) a rostlinného původu (řasy, lněné semínko, vlašské ořechy, jedlá semínka).
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority - EFSA), Americká kardiologická asociace (American Heart Association - AHA) a australsko-novozélandský úřad pro potravinové standardy (Food Standards of Australia and New Zealand - FSANZ) uznávají omega-3 mastné kyseliny jako nutraceutika pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění. EFSA vydala v roce 2010 prohlášení, že denní příjem nejméně 2 g dokosahexaenové kyseliny (DHA) a eikosapentaenové kyseliny (EPA) by měl přispívat k udržení normální hladiny triglyceridů (TG). AHA uvádí, že dávky DHA/EPA od 2 do 4 g denně snižují hladinu TG o 25-30 %.
Mechanismy účinku O3MK:
snížení tvorby lipoproteinů s velmi nízkou hustotou (VLDL) v játrech
omezení dostupného substrátu pro syntézu nových TG (O3MK působí jako falešné substráty)
snížení aktivity enzymů, které syntetizují TG
zvýšení oxidace mastných kyselin (beta-oxidace)
snížení endogenní syntézy mastných kyselin
podpora syntézy fosfolipidů.
Omega-3 mastné kyseliny EPA a DHA jsou prokazatelně účinnými nutraceutiky při snižování hladiny TG v krvi (o 18-25 %), i když jejich vliv na hladinu LDL-cholesterolu (LDL-C) a HDL-cholesterolu (HDL-C) není klinicky významný. Dále je nutné poznamenat, že dávky <2–4 g/den (např. dodávání nízkých dávek omega-3 PUFA do margarínů) významně nesnižují TG, ani četnost závažných kardiovaskulárních příhod.
Nedávná metaanalýza zahrnující 63 030 pacientů z 20 klinických studií popisuje, že podávání s O3MK nemá vliv na složený parametr KVO a celkovou mortalitu, ale významně snížilo četnost úmrtí z vaskulárních příčin. Tyto nálezy ovšem rozporují některé nové údaje. Ve zcela nedávno publikované randomizované klinické studii kontrolované placebem s 15 500 diabetiky vliv podávání 1 g O3MK na závažné klinické příhody prokázán nebyl.
GAMA-ORYZANOL
Gama-oryzanol se získává z oleje z rýžových otrub a jedná se o směs ferulátů triterpenových alkoholů a sterolů s hypolipidemickým účinkem navozeným inhibicí HMG-CoA- -reduktázy a snižováním střevní absorpce cholesterolu.
SPIRULINA
Spirulina (Artrospira platensis) je vláknitá sinice, u které dosud nebyl mechanizmus jejího hypolipidemického účinku vysvětlen. Spirulina je pro své složení, nulovou toxicitu a léčebný účinek považována za jednu z nejzdravějších a profylakticky působících složek výživy v 21. století. Spirulina obsahuje vysoké množství antioxidantů, vitaminů (tokoferolů), aminokyselin a PUFA. Zejména důležitý pigment spiruluny, c-fykocyanin, má antioxidační a protizánětlivý účinek a schopnost vychytávat volné radikály.
KURKUMIN
Kurkumin je hlavní fenolická látka přítomná v koření s názvem kurkuma (oddenek kurkumy dlouhé – Curcuma longa, ve kterém kurkuminoidy představují asi 5 % hmotnosti). Kromě snižování hodnot cholesterolu má kurkumin i antioxidační a protizánětlivé účinky a také zlepšuje inzulinovou rezistenci.
L-KARNITIN
Karnitin je hydrofilní kvarterní amin, který má nespočet důležitých funkcí v metabolizmu, především přenáší mastné kyseliny s dlouhým řetězcem z cytosolu do mitochondriální matrix na β-oxidaci. L-karnitin neovlivňuje hladinu LDL-C, ale může snižovat hladinu lipoproteinu(a) – Lp(a), pozitivně působí na tělesnou hmotnost a významně snižuje hladinu zánětlivých faktorů typu CRP a tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNFα) v séru.
ARTYČOK
Extrakt z listů artyčoku (Cynara scolymus, Cynara cardunculus) prokázal možné hypoliidemické a kardioprotektivní účinky (v preklinických i klinických studiích). Tento extrakt má také antioxidační aktivitu a jeho schopnost snižovat hladinu lipidů je spojena s inhibicí HMG-CoA reduktázy a dalšími mechanismy, včetně regulace metabolismu sterolů. Snižuje také hladiny jaterních enzymů, například aspartát aminotransferázy (AST) a alanin aminotransferázy (ALT), snižuje hladinu krevního cukru a systolického krevního tlaku. Navíc má hepatoprotektivními vlastnostmi.
Artyčok se obecně jeví jako možnost pro regulaci lipidového profilu, zejména u pacientů s poruchou jater, ačkoli v této oblasti jsou zatím k dispozici pouze omezené klinické výsledky.
VITAMIN E
Existuje několik mechanismů, které se předpokládají jako důležité pro ovlivnění hladiny lipidů vitamínem E, ale výsledky klinických studií jsou spíše zklamáním a ukazují jen minimální účinek na lipidový profil. Nicméně vitamín E může mít preventivní účinek na kardiovaskulární riziko, zejména v přírodních zdrojích, jako jsou obilné klíčky, rostlinné oleje a ořechy. V dávce od 50 do 200 mg je pozorováno zlepšení endoteliální funkce a pravděpodobně také snížení hladiny hs-CRP, a dalších ukazatelů poškození cévních stěn. Přestože vitamín E pravděpodobně není účinný jako hypolipidemikum, podle nedávné metaanalýzy existuje pravděpodobnost, že jeho podávání snižuje riziko fatálního infarktu myokardu.
ANTOKYANY
Antokyany jsou flavonoidní rostlinné pigmenty (obsaženy například v černém bezu), u kterých byl prokázán antioxidační, protizánětlivý a hypolipidemický účinek. Zlepšují také glykemii na lačno, inzulinovou rezistenci (zvýšením koncentrace adiponektinu). Antokyany však mají nízkou biologickou dostupnost a jsou rychle biotransformovány.
SILYMARIN
Silymarin je komplex flavonolignanů z plodu ostropestřce mariánského (Silybum marianum), které mají antioxidační a hepatoprotektivní vlastnosti. Silymarin snižuje peroxidaci LDL-částic vychytáváním volných radikálů. U pacientů trpících onemocněním diabetes mellitus zlepšuje glykemii na lačno a glykovaný hemoglobin (HbA1c), ale nikoliv parametry lipidů.
KONJUGOVANÁ KYSELINA LINOLOVÁ
Konjugované linolové kyseliny jsou izomerní formy derivátů linolové kyseliny z tukových tkání a mléka přežvýkavců. Podávaná dávka byla nepřímo úměrná snížení rizika ischemické choroby srdeční a významně ovlivnila LDL-C. Podle výsledků menší klinické studie by však tyto látky mohly dokonce vést k poruše endotelu cév. Tento nález opět demonstruje obtížnost hodnocení vlivu nutraceutik na laboratorní i funkční rizikové faktory aterosklerózy.
KOMBINACE NUTRACEUTIK A LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ
Pacientům s vysokou hladinou LDL-C a středním až vysokým kardiovaskulárním rizikem jsou obvykle předepsány statiny (o jejichž účinku na rizio KV onemocnění se doposud vedou vědecké polemiky) ve vysokých dávkách jako první volba léčby. Nicméně tyto statiny způsobují nežádoucí účinky, které limitují jejich použití, a ne každý se rozhodne řešit hladinu lipidů v krvi tímto způsobem. Navíc, i při dobře tolerované léčbě statiny nedosáhne cílové hladiny LDL-C u 30 až 70 % pacientů, dokonce i při kombinaci s ezetimibem. Zde mohou přijít vhod některá nutraceutika a jejich kombinace, které mohou bezpečným a dobře snášeným způsobem pomoci dosáhnout stanovených cílů.
Většina kombinací však byla klinicky hodnocena pouze v jediné studii, což neumožňuje potvrzení získaných výsledků ani stanovení závazných a spolehlivých doporučení. Zatím nebyla zaznamenána žádná bezpečnostní rizika.
REŽIMOVÁ OPATŘENÍ PŘI DYSLIPIDÉMII
Existuje několik režimových opatření, která lze použít k snížení vysoké hladiny cholesterolu v krvi, jako například:
Snížení stresové zátěže: Z nejrůznějších studií vyplývá, že největším rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnění je nekompenzovaný dlouhodobý stres. Zachování zdravého životního stylu a správné zvládání stresu je klíčové pro snižování kardiovaskulárního rizika a udržení celkového zdraví.
Zdravá strava: Konzumovat stravu bohatou na sezónní ovoce, zeleninu, celozrnné obiloviny, ryby a drůbež. Omezit nebo se vyhnout potravinám bohatým na nasycené a trans tuky, jako jsou smažené potraviny, sladkosti a mléčné výrobky, slané potraviny a rychlé občerstvení.
Fyzická aktivita: Pravidelná fyzická aktivita může pomoci snížit hladinu cholesterolu v krvi. Cvičení by mělo být prováděno minimálně 30 minut denně, alespoň pět dní v týdnu.
Kontrola hmotnosti: U lidí s nadváhou může snížení hmotnosti pomoci snížit hladinu cholesterolu v krvi.
Omezení alkoholu a kouření: Nadměrné pití alkoholu a kouření mohou zvyšovat hladinu cholesterolu v krvi.
ZÁVĚR
Vhodné a dostupné kombinace nutraceutik s různými mechanismy hypolipidemického působení, pokud jsou provázeny úpravou životního stylu, mohou představovat alternativu k farmakologické léčbě u pacientů v primární prevenci kardiovaskulárních onemocnění s mírně zvýšeným LDL-C a u vybraných pacientů s intolerancí vůči statinům. Mnoho nutraceutik prokázalo hypolipidemický účinek a většina z nich se podává v kombinaci s nízkou dávkou dalších nutraceutik, statinů nebo jiných hypolipidemik, což umožňuje snížit riziko nežádoucích účinků a zvýšit účinnost léčby při dobré toleranci.
Nutraceutika jsou vhodná pro kombinovanou terapii právě díky širokému spektru účinků, které mohou příznivě ovlivnit látkovou výměnu lipidů a snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění. Snižují absorpci lipidů ze střev a/nebo zvyšují jejich vylučování (rozpustná vláknina, glukomanan, rostlinné steroly a probiotika), podporují spotřebu cholesterolu v játrech (berberin a sójové proteiny), podporují exkreci LDL-C (berberin, sójové proteiny a chlorogenová kyselina), inhibují HMG-CoA reduktázu a snižují jaterní syntézu cholesterolu (monakoliny, polikosanol, alicin, sójové proteiny nebo bergamot), a také brání oxidaci LDL částic a vykazují řadu dalších účinků. Správnou kombinací nutraceutik s různými mechanismy účinku a úpravou životního stylu lze dosáhnout efektivní hypolipidemické léčby.
ZPRACOVAL
specialista na výživu a prevenci
POZNÁMKA
Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
ODKAZY
Odkazy a zdroje zašleme na vyžádání na mail.