Butyrát patří svým chemickým složením mezi tzv. mastné kyseliny s krátkým řetězcem (MKKR) a řadíme jej k tzv. postbiotikům. V lidském těle vznikají tyto kyseliny tzv. anaerobní fermentací, a kromě butyrátu k nim patří například acetát a propionát. Ve střevě jsou tyto sloučeniny produkovány v různém poměru a jejich tvorbu ovlivňuje složení mikrobiomu a také zdroj substrátu, tedy strava; nejvhodnější je rozpustná vláknina (oligosacharidy, pektin), která má vysokou schopnost fermentace.
![](https://www.vitapharma.cz/images/BLOG/BUTYR%C3%81T/potraviny-pro-butyrat.webp)
MKKR mají zásadní vliv na výživu epiteliálních buněk střeva, udržují správné pH a v jsou schopny ovlivnit regulaci, proliferaci, diferenciaci a apoptózu buněk. Nejvýznamnější MKKR je právě butyrát sodný, který má ve své molekule pouze 3 atomy uhlíku. Tato mastná kyselina je přirozeně produkována bakteriemi řádu Clostridiales, jejichž podíl může tvořit až ¼ biomasy mikrobiomu v lidském střevě.
![](https://www.vitapharma.cz/images/BLOG/BUTYR%C3%81T/817500_sodium-butyrate817500_sodium-butyrate-all.webp)
Butyrát sodný
Účinky butyrátu lze rozdělit do několika kategorií:
PROTINÁDOROVÉ
Butyrát má schopnost podporovat proliferaci normálních buněk a u nádorových buněk indukuje diferenciaci a apoptózu (tzv. butyrátový paradox), butyrát reguluje změny genové exprese u mnoha nádorových buněk. Navíc reguluje procesy v buňce spojené s odbouráváním volných kyslíkových radikálů (zvyšuje pravděpodobně expresi detoxikačních enzymů jako glutation S-transferáza).
V klinických studiích bylo zjištěno, že butyrát má protirakovinné účinky, včetně rakoviny jazyka, rakoviny prostaty, rakoviny jater, rakoviny prsu, rakoviny plic, a neuroblastomu.
ANTIMIKROBNÍ
Butyrát obecně působí pozitivně na propustnost střevní stěny, podporuje těsná spojení střevního epitelu, což zlepšuje odolnost střeva v obraně před patogeny.
Příznivé účinky butyrátu byly zaznamenány také v pokusech při léčbě shigelózy a infekcí způsobených salmonelou.
PROTIZÁNĚTLIVÉ
Butyrát hraje hlavní roli v regulaci imunitního systému, receptory reagující na butyrát byly nalezeny prakticky na každém typu imunitní buněk.
Butyrát reguluje transkripci genů pro cytokiny a dalších genů pro komponenty zapojených do signálních drah zánětu.
Butyrát pozitivně ovlivňuje zánětlivá onemocnění střeva (Crohnova nemoc, Ulcerózní kolitida), u kterých hraje významnou roli dysbióza a snížený počet bakterií produkujících butyrát.
Butyrát je velmi dobrým substrátem pro kolonocyty (epitelová buňka sliznice tlustého střeva), pokrývá až 70 % energetické potřeby koloniálních epiteliálních buněk. Butyrát potlačuje zánět tlustého střeva, ve střevě působí imunoregulačně, a zlepšuje propustnost střevní bariéry zrychlením sestavování proteinů v těsných spojích.
Účinky butyrátu byly také prokázány u chronických zánětů střev (Crohnovy choroby a Ulcerózní kolitidy). Těmito zánětlivými onemocněními trpí v ČR až 40 000 lidí a výskyt (incidence) nádorových onemocnění střev a konečníku je také na vzestupu.
Zdravý epitel střeva je potažen dvojitou vrstvou hlenu. Silná vnitřní vrstva je hustá a do značné míry postrádá mikroby, chrání epitel před kontaktem s patogeny. Vnější vrstva hlenu je útočištěm mnoha bakterií, z nichž se některé živí glykoproteiny samotné vnější vrstvy hlenu. Obě tyto vrstvy hlenu jsou organizovány proteinem mucinem MUC2, který je vylučován pohárkovými buňkami v epitelu. Ukázalo se, že užívání butyrátu zvyšuje expresi genu MUC2 a sekreci MUC2 v buněčné linii pohárkových buněk a ovlivňuje tak pozitivně vrstvu hlenu ve střevě.
Butyrát pravděpodobně snižuje příznaky atopického ekzému (ve studiích korelovala míra příznaků atopického ekzému u dětí s diverzitou a množstvím bakterií produkujících butyrát).
![](https://www.vitapharma.cz/images/BLOG/BUTYR%C3%81T/3.webp)
VLIV NA METABOLISMUS, OBEZITU, INZULINOVOU REZISTENCI A KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO
Strava bohatá na vlákninu pomáhá chránit před obezitou a rezistencí na inzulin. V jedné metagenomické studii vědci zjistili, že obézní lidé mají snížený počet bakterií produkujících butyrát. Toto mohu potvrdit i ze své praxe, kde se po vyšetření mikrobiomu lidí s výraznou nadváhou často objevuje deficit těchto prospěšných bakterií. Při pokusech na myších zvýšilo přímé podávání butyrátu jejich senzitivitu k inzulinu a došlo také k redukci obezity.
Orální podání butyrátu myším zvýšilo hladinu inzulinu v jejich plazmě (podobně jako stimulace beta buněk pomocí inkretinů).
Ve studiích byl butyrát schopen zabránit infiltraci imunitních buněk z krevního řečiště do tukové tkáně. Tento účinek by bylo možné využít k prevenci léčby chronického zánětu u obézních pacientů, který je spojen se zvýšeným rizikem vzniku inzulinové rezistence, diabetu II. typu a kardiovaskulárních onemocnění (butyrát významně snižuje expresi genů regulujících syntézu cholesterolu).
Při analýze mikrobiomu dětí do 6 let byla zjištěna korelace mezi stravou, mikrobiomem a vývojem autoprotilátek proti beta buňkám pankreatu. Na základě výsledků vyslovili vědci hypotézu, že butyrát má ochrannou funkci před vývojem autoprotilátek proti beta buňkám pankreatu a tím pádem i před rozvinutím diabetu I. Typu.
Butyrát také ovlivňuje metabolismus. U modelu myší s obezitou bylo prokázáno, že suplementace butyrátem zlepšuje citlivost na inzulín, zvyšuje energetický výdej a
snižuje adipozitu. Zvýšil také počet mitochondrií a jejich aktivitu v kosterním svalstvu a hnědé tukové tkáni.
BUTYRÁT A MIKROBIOM
Klinické studie naznačují, že doplňování butyrátu při a po užívání antibiotik by mohlo být velmi užitečné, minimálně stejně jako je suplementace probiotiky nebo pomocí kmene saccharomyces boulardi.
Suplementace butyrátem patří do rukou zkušených terapeutů, zejména u vyšších koncentrací této látky bylo zaznamenáno v několika studiích škodlivých účinků. Velké opatrnosti je potřeba zejména v případech těžkého zánětu střeva a poškození epitelu, zejména u ulcerózní kolitidy. Nižší dávky butyrátu mohou být užitečné u osob s mírnou kolitidou nebo u lidí, kteří nemají problém s gastrointestinálním traktem. Prebiotika však pravděpodobně poskytují butyrát ve fyziologicky prospěšných koncentracích a v bezpečnější podobě.
BUTYRÁT A NEUROPROTEKTIVNÍ ÚČINEK
Přínos butyrátu byl prokázán u ischemického poškození mozku a uplatnění zřejmě najde při léčbě cévní mozkové příhody. Preklinické studie prokázaly pozitivní vliv butyrátu na proliferaci, migraci a diferenciaci buněk mozku u potkanů s mozkovou ischemií.
Druhým zajímavým účinkem butyrátu je vliv na paměť, kdy přes blokování aktivity HDAC ovlivňuje synaptickou plasticitu a paměť. Jako inhibitor HDAC je butyrát schopen generovat trvalejší formy dlouhodobé paměti.
![](https://www.vitapharma.cz/images/BLOG/BUTYR%C3%81T/4.webp)
Butyrát jako takový je velmi citlivý na nízké pH žaludeční šťávy, proto musí být technologicky zpracován do tzv. acidorezistentních kapslí, které ochrání jejich obsah před kyselostí žaludku a dopraví butyrát na správné místo ve střevech.
Jako nejlépe vstřebatelná forma se ukazuje v kombinace butyrátu s vápníkem a hořčíkem.
ZÁVĚREM
Butyrát prostřednictvím epigenetických mechanizmů ovlivňuje řadu pochodů v lidském organismu. Ze studií vyplývá zajímavý terapeutický potenciál butyrátu sodného zejména v prevenci a podpůrné suplementaci u pacientů s idiopatickými střevními záněty a u pacientů s diabetem II. typu. Podáváním butyrátu u pacientů se zánětlivým onemocněním střeva může zmírnit příznaky zánětu a obnovit integritu střevního epitelu. S tím souvisí i vliv na případný rozvoj nádorových onemocnění střeva vznikajících v důsledku chronického zánětu. Účinek butyrátu na senzitivitu k inzulinu bude dále hodnocen v klinických studiích a mohl by naznačovat nový směr v léčbě obezity a snížení kardiovaskulárního rizika.
ZPRACOVAL
specialista na výživu a prevenci
POZNÁMKA
Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
ODKAZY
Odkazy a zdroje zašleme na vyžádání na mail.